Víkend s širší rodinou a třemi dětmi, jakožto oslava narozenin mé maminky – takový byl plán. A realita? Jestli čekáte, že slabým článkem tohoto plánu byl náš e-golf, tak vás ale tentokrát musím zklamat.

V sobotu ráno jsme všichni vyrazili směr Liberec, namířeno jsme měli na brunch do Waf-Waf v libereckém OC Forum a pak na celodenní návštěvu Babylonu.

Mrzení číslo 1

Už při příjezdu do obchodního centra bylo jasné, že manžel není ve své kůži. Můj odhad mi posléze potvrdil, a tak se po společném jídle, odebral odpočívat na zarezervované ubytování.

To bylo mrzení č. 1, protože jsme se všichni fakt těšili, jak si to společně užijeme a s dětmi se vyřádíme. Náladu mi trochu zlepšila vafle s pistáciovým krémem a malinama, kterou ve Wafu zbožňuju. Děti se zase zabavily v koutku, který je tam hezky vybavený, včetně skluzavky.

Domov naší oblíbené kávy

Pak už jsme se procházkou přiblížili k nedalekému Babylonu. Cestou jsme se ale ještě stavili na skvělé kafe, přímo v pražírně naší oblíbené značky Nordbeans – Dock. Kromě kávy mě zaujala nabídka lokálních produktů a taky dobře vypadající jídlo na talířích hostů.

Podnik se nachází přímo u vlakového nádraží v industriální budově, s krásným a vzdušným interiérem. Nemít s sebou ty tři děti a nebýt -1 dospělák, hned bych si tu poseděla déle. Ale to budu muset zvládnout někdy příště.

Nabíječek dost, přechodů málo

Z Docku jsme se trošku nebezbečnou cestou (v Liberci fakt chybí na některých místech přechody) přesunuli do Babylonu. Pamatuju si, že to bylo oblíbené místo výletů už za nás. A svojí oblibu si u dětí drží nadále. V centru najdete nespočet atrakcí, herních zón a také aquapark. Ten mi přišel ale nejslabší, takže jsme ho tentokrát vynechali.

Navíc mě tedy mile překvapila i cena, za vstup pro dva dospělé jsme zaplatili jen 340 korun (do Funparku + Lunaparku). Užili jsme si tam celé odpoledne. Když se začal chýlit náš odchod a přesun na ubytování, zjistila jsem, že manželům stav není vhodný na to, abychom sdíleli apartmán s další rodinou a malými dětmi.

Mrzení číslo 2

Společné posezení a oslava mamčiných půlkulatých narozenin, tak byla ta tam. Dali jsme si alespoň společnou večeři v pizzerie s dětským koutkem a terasou Puor Plaudi. Na zdraví jsme si přiťukli nealko Piňa Coladou a rozloučili se. V Liberci jsme tak nakonec přes noc zůstali jen my tři.

Ubytování jsme měli zarezervované v apartmánu v Pensionu U Muzea a vřele jej doporučujeme, pokud byste cestovali v podobném složení. Krásné čisté prostory, ve kterých myslí i na děti a jsou v pohodě s domácími mazlíčky. Navíc, to vlastní nějaké opravdu dobré duše. Protože víte, co? Vrátili nám veškeré peníze za nevyužité pokoje a snídaně zpět! To se nám stalo poprvé (a možná naspoledy).

Nepovedený výlet musíme napravit

Druhý den ráno jsme potřebovali dobít auto a já jsem chtěla navštívit ještě Bistretto na náměstí. Auto jsme tedy došťouchli na nabíječce od E.Onu v parkovacím domě u úřadu a v Bistrettu jsem si dala Vejce Benedikt. Nebyly ty nejlepší, jaké jsem kdy měla (za mě hrozně moc volaly po nějakém dozdobení a zelenině), ale špatné určitě nebyly. Navíc obsluha byla moc milá a interiér nádherný.

Tady mohl náš díl Dobitých Baterek skončit. Ale my jsme řekli ne! A do Liberce se o týden později vrátili. Díky tomu, jsme zvládli navštívit i libereckou zoo, projít se po městě a ochutnat výborné kafe v Jedno kafe! A samozřejmě vyzkoušet další nabíječku. Těch má Liberec „v nabídce“ dostatek, podobně jako vymazlených kaváren!

Liberec, ideální místo k žití

V kombinaci s krásnou krajinou a dopravním spojením do hlavního města, je tohle místo, kde bych si snad i dokázala představit žít. Věřím, že jsme v tomto kraji tedy nenatáčeli naposledy a vlastně ani ne poprvé. Pokud jste totiž neviděli (nečetli) náš díl ze Severních Čech, tak jej rozhodně doporučuju!

Díky, že jste dočetli až sem a dejte nám odběr tady i na YouTube, ať vám neuteče žádná novinka! Navíc je to jeden ze způsobu, jak náš projekt můžete podpořit, další najdete tady. Děkujeme! 🙂